G. F. Händel: Terpsichora

Opera-balet v unikátním Barokním divadle (včetně dobové gastronomie)

http://festivalkrumlov.cz/wp-content/uploads/2018/11/FK_WEB_Umelci_445x240_26_edit.jpg

Pátek 26/07 2019, 19:30

Barokní divadlo

 

G. F. Händel: Terpsichora

Opera-balet v unikátním Barokním divadle

včetně dobové gastronomie

 

Musica Florea, umělecký vedoucí: Marek Štryncl

Sólisté: Irena Troupová – soprán (Erató), Dagmar Šašková – alt (Apollo), Blanka Ferjentsik Wernerová – barokní tanec (Terpsichoré)

Taneční složka: Hartig Ensemble, umělecká vedoucí: Helena Kazárová


Koupit vstupenky

Program

G. F. Händel: Terpsichora (opera-balet)

G. F. Händel žil a tvořil v době, která byla nazývána „stoletím tance“ –  snad nikdy předtím ani  potom netvořila instrumentální hudba s tancem tak úzké spojení jako právě v 18. století. Tehdy hudební skladby vznikaly podle rytmických vzorců zejména francouzských tanců, které se tančily jak na plesích, tak i v divadle. Manifestem různorodosti těchto forem se stala v roce 1715 premiérovaná Rebelova skladba Les caractères de la danse – na skromné hudební ploše devíti minut je tu představeno jedenáct oblíbených barokních tanců z plesového i divadelního repertoáru, každý je vycizelovanou miniaturou. Taneční mistři 18. století vytvářeli často nové plesové tance také na oblíbené operní melodie, které zazněly předtím v divadle, a jednodušší divadelní tance se stávaly módními jako předtančení na plesích. Tak se v celé Evropě vytvořila kosmopolitní taneční kultura vysoké úrovně, k čemuž přispěl i tiskem šířený grafický zápis choreografií, tzv. Beauchamp-Feuilletova notace. V našem představení bychom chtěli – shodně s Händelovou ideou – přiblížit tento stále svěží a fascinující svět krásných melodií a bohatých rytmů v rámci pastorálních výjevů, kterým kraluje múza tance Terpsichora (tehdy personifikovaná tanečnicí Marií Sallé), múza milostných písní Erató (původně ji zpívala Anna Maria Strada) a v druhé polovině večera přijde vše prověřit i sám Apollón (při premiéře roku 1734 jej ztělesnil slavný Giovanni Carestini). Krásný výlet do barokní Arkádie!


O umělcích


Soubor Musica Florea vznikl roku 1992 jako jeden z prvních výrazných počinů na poli stylově poučené interpretace v České Republice. Založil ho violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Hra na originální nástroje nebo jejich kopie podložená studiem dobových pramenů a estetiky, vlastní badatelská činnost a kreativní oživování zapomenutých interpretačních stylů i prostředků se staly nezbytnými charakteristickými rysy ansámblu. Repertoár souboru zahrnuje instrumentální komorní hudbu, světské i duchovní vokálně-instrumentální skladby, orchestrální koncerty i monumentální díla symfonická, operní a oratorní od počátků baroka až po 20. století. Musica Florea hostuje na významných světových festivalech a spolupracuje s význačnými sólisty i ansámbly (např. Magdaléna Kožená, Phillipe Jaroussky, Nancy Argenta, Veronique Gens, Paul Badura – Skoda, Susanne Rydén, Orlando Consort, Les Pages et les Chantres du Centre de Musique Baroque de Versailles, Le Poeme Harmonique, Boni Pueri). Obdržela řadu prestižních ocenění (např. nejvyšší ohodnocení francouzského časopisu Diapason za CD s dílem J. D. Zelenky Missa Sanctissimae Trinitatis, Studio Matouš, 1994; cenu Zlatá Harmonie 1997 za nejlepší domácí nahrávku roku – Bachovy árie s M. Koženou, Polygram, 1997; ocenění Cannes Classical Award  na veletrhu MIDEM 2003 za nahrávku alegorické hry Sub olea pacis et palma virtutis – Melodrama de Sancto Wenceslao – J. D. Zelenky, Supraphon, 2001; cena za nejlepší interpretaci děl J. S. Bacha na festivalu v chorvatském Varaždinu v r. 2009). Od roku 2002 soubor pořádá s podporou Ministerstva kultury ČR a hlavního města Prahy vlastní koncertní řady, ve kterých klade důraz na prezentaci nově objevených i známých skladeb, které si zasluhují návrat k interpretační původnosti.


www.musicaflorea.cz

Dirigent, violoncellista, sbormistr a skladatel Marek Štryncl zastával již během studia na konzervatoři v Teplicích funkci koncertního mistra Severočeské filharmonie. Absolvoval pražskou AMU v oboru dirigování (2002) a studoval barokní violoncello na Dresdner Akademie für alte Musik. Zároveň se zúčastnil mnoha kurzů zaměřených na stylovou interpretaci. Spolupracuje s význačnými komorními a symfonickými orchestry, sbory, ansámbly a sólisty (např. Magdaléna Kožená, Phillipe Jaroussky, The New Israeli Vocal Ensemble, Boni Pueri, Orlando Consort, Pražský komorní sbor, Les Musiciens du Paradis, Pražská komorní filharmonie…). Jeho repertoár zahrnuje tvorbu od raného baroka až po romantismus a soudobé skladby. Zájem o dobovou interpretaci ho přivedl v roce 1992 k založení souboru Musica Florea, s nímž interpretuje autory zejména českého baroka, klasicismu a romantismu. Je dramaturgem pravidelných koncertních řad v Praze a celé České republice. Účinkoval na prestižních festivalech (např. Pražské jaro, Rezonanzen Wien, Festival van Vlaanderen Brugge, Tage alter Musik Sopron, Tage alter und neuer Musik Regensburg, Struny Podzimu, Concentus Moraviae). Nahrál desítky kompaktních disků, z nichž mnohá získala vrcholná ocenění (Diapason 1994, Zlatá Harmonie 1997, Cannes Classical Award 2003). Okouzlení principy barokního divadla ho přivedlo k vytvoření unikátního převozného barokního divadla Florea Theatrum.

 


www.marekstryncl.cz

Hartig Ensemble je volné uskupení profesionálních tanečníků, kteří se pod uměleckým vedením prof. Heleny Kazárové, Ph.D. věnují již řadu let interpretaci tanců ze „tří století“, tj. od pozdní renesance po raný romantismus, včetně španělských tanců (typu „escuela bolera“). Soubor úzce spolupracuje s katedrou tance HAMU, která sídlí v Praze v barokním Hartigovském paláci na Malé Straně, zde také soubor zkouší. Soubor je komorní, často ale zve i hosty, významné osobnosti tanečního světa. Od založení v roce 1997 soubor navázal spolupráci s řadou hudebníků a souborů, kteří se věnují historicky poučené interpretaci a společně začali objevovat zapomenutý repertoár, který tvoří jak tance plesové (vhodné i jako předtančení), tak i virtuózní tance divadelní, taneční výstupy v operách 17.-18. století, samostatná baletní díla.  Soubor od počátku své činnosti obnovuje tance podle dochovaných historických pramenů (např. barokní tance podle grafických zápisů v tzv. Beauchamp-Feuilletově notaci), tyto zrekonstruované  tance jsou základem komorních programů.


www.hartigensemble.cz

Helena Kazárová, Ph.D. se specializuje na pohybovou kulturu minulých století jak prakticky, tak teoreticky. Na poli barokního tance studovala a spolupracovala s řadou mezinárodních odborníků a zvláště s Marcem Leclercqem. Věnuje se také dobovým interpretačním prostředkům (gesta a jevištní pohyb) v repertoáru 17. a 18. století, přičemž tyto znalosti využívá v inscenování děl barokního až preromantického hudebního divadla. S orchestrem Musica Florea spolupracuje již deset let a spolu s ním a dalšími realizovala velké množství divadelních projektů, operních i baletních titulů, které byly uvedeny na prestižních festivalech doma i v zahraničí: Armida (G. Scarlatti), Didone abbandonata (G. Angiolini), Terpsichore (G. F. Händel), La danza (Ch.W. Gluck), Costanza e fortezza (J. J. Fux), Die Geschöpfe des Prometheus (L. van Beethoven), Dioleclesian (H. Purcell), Der aus der Löwengrübe errettete Daniel (G. Ph. Telemann), Mozartiana ad. Je profesorkou na Akademii múzických umění v Praze. Od roku 1997 umělecky vede Hartig Ensemble – Tance a balety tří staletí, který založila. Je autorkou dvou knih o barokním tanci a baletu a mnoha odborných studií, jako badatelka je zvána na mezinárodní konference.


Přední česká sopranistka Irena Troupová si mezinárodní renomé vydobyla nejprve na poli historicky poučené interpretace staré hudby. Od 90. let, kdy žila v Berlíně, vystupovala na pódiích celé Evropy, spolupracovala s T. Hengelbrockem, H. Armanem, J. Rifkinem, ansámblem Orpheon ad., v ČR pak s J. Tůmou, B. M. Willi, M. Knoblochovou, se soubory Ensemble Tourbillon, Musica Florea a mnoha dalšími. Svůj záběr postupně rozšířila o romantickou a moderní písňovou i operní tvorbu. Vystoupila v cyklech FOK, České filharmonie i PKF, s Plzeňskou a Hradeckou filharmonií, opakovaně na festivalech Pražské jaro, Janáčkův máj aj. Podílela se na mezinárodně oceněné nahrávce opery B. Martinů „Le jour de bonté“ pro label Arco Diva, u něhož vydala též komplet písní Viktora Ullmanna (Schwer ist’s, das Schöne zu lassen) a orchestrální písně Geraldiny Muchové. Spolupracuje se soubory pro soudobou hudbu (BCO s P. Šnajdrem, Orchestr BERG, Prague Modern, Konvergence ad.) a se soudobými skladateli – M. Kopelentem, J. Duškem, P. Koeszeghym, M. Štědroněm aj. Věnuje se též odkazu meziválečných autorů (Schulhoff, von Hannenheim, Herschkowitsch ad.) na koncertech doma (recitál Pražské jaro 2018) i v zahraničí (Bayreuth, Berlin, München).


www.troupova.com

Mezzosopranistka Dagmar Šašková pochází z Rakovníka. Vystudovala sólový zpěv na ZČU v Plzni a na brněnské JAMU a barokní zpěv v Centru barokní hudby ve Versailles. Jako sólistka spolupracuje se soubory Akadêmia, Il Festino, Le Poème Harmonique, Le Concert Brisé, Collegium 1704, La Fenice, Les Paladins, Pygmalion, La Reverencia, Simphonie du Marais a Musica Florea. S nimi natočila 15 CD italské, francouzské a německé barokní hudby. Debutovala v Avignonu v roli Corisandy v Lullyho opeře Amadis. Ztvárnila Melanto v Monteverdiho Návratu Odysea, Musicu a Messageru v Monteverdiho Orfeovi. Byla Didonou v Purcellově Dido a Aeneas. Ve vídeňském Konzerthausu ztělesnila Venuši, Zaidu a Olympii v Galantní Evropě od Andrého Campry. V pařížské filharmonii zpívala roli Aurory v opeře Il mondo alla roversa od Baldasara Galuppiho. Barokní zpěv vyučovala v New Delhi, Santiagu de Chile či v korejském Soulu.


www.dagmarsaskova.com

Blanka Ferjentsik Wernerová vystudovala hru na housle na Pražské konzervatoři a zároveň se od dětství věnovala tanci, závodně tančila latinskoamerické tance. Absolvovala katedru tance na AMU v Praze, kde se stala členkou tanečního souboru Hartig Ensemble, a záhy začala tančit i sólové party. Uplatňuje svou výrazovou všestrannost od lyrického projevu přes temperamentní dramatičnost až ke komice. Spolu se souborem se zúčastnila řady tanečních projektů v České republice i v zahraničí (Německo, Polsko, Litva, Rakousko ad.). Mezi její význačné úspěchy patří kromě role Terpsichory ve stejnojmenném opera-baletu G. F. Händela (kterou převzala v roce 2012 po primabaleríně Barboře Kohoutkové) také titulní role královny Didó v baletu G. Angioliniho Didone abbandonata, Terpsichora v Beethovenově baletu Die Geschöpfe des Prometheus ad. Ovládá široký repertoár barokních tanců zapsaných v Beauchamp-Feuilletově notaci. Tančila rovněž ve filmu a TV.


Zůstaňte s námi

Sledujte aktuální dění Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově