Giuseppe Verdi: Messa da Requiem, Filharmonie Bohuslava Martinů, Stanislav Vavřínek /dirigent/

Místo koncertu: Pivovarská zahrada
http://festivalkrumlov.cz/wp-content/uploads/2017/02/Verdi-image.jpg

Pátek 4. 8. 20:30, Pivovarská zahrada

Messa da Requiem

Sólisté: 

Eva Hornyáková (Slovensko)soprán

Terézia Kružliaková (Slovensko) – mezzosoprán

Jaroslav Březina (ČR)  – tenor

Peter Mikuláš (Slovensko) – bas

Český filharmonický sbor Brno (ČR)

Petr Fiala (ČR) – sbormistr
Filharmonie Bohuslava Martinů (ČR)
Stanislav Vavřínek (ČR) – dirigent

PARTNER KONCERTU

Pátek 4. 8. 20:30, Pivovarská zahrada

Messa da Requiem

Sólisté: 

Eva Hornyáková (Slovensko)soprán

Terézia Kružliaková (Slovensko) – mezzosoprán

Otokar Klein (Slovensko) – tenor

Peter Mikuláš (Slovensko) – bas

Český filharmonický sbor Brno (ČR)

Petr Fiala (ČR) – sbormistr
Filharmonie Bohuslava Martinů (ČR)
Stanislav Vavřínek (ČR) – dirigent

PARTNER KONCERTU


Koupit vstupenky

Program

Giuseppe Verdi (1813-1901): Messa da Requiem


O umělcích

Slovenská sopranistka Eva Hornyáková debutovala s Operou Slovenského národního divadla v roce 2006 a ve stejném roce se stala sólistkou tohoto operního domu. Velký úspěch zaznamenala na soutěžích Competizione dell’opera v Drážďanech, Maria Callas Grand Prix v Athénách, Bayreuth a Belveder ve Vídni. Její nejslavnější rolí je Mimi v Pucciniho opeře „La bohème“, kterou ztvárnila např. v La Coruni ve Španělsku, v divadle Staadtheater v Braunschweigu v Německu či na kyperském festivalu Pafos Opera Festival. Absolvovala koncertní turné po Německu se Symfonií č. 2 Gustava Mahlera a dále turné v řadě dalších evropských zemí a opakovaně v Japonsku. Eva zazářila jako něžná Desdemona ve Verdiho opeře Othello, když si ji pro účinkování v této opeře vybral dirigent O. Lenárd. Excelentní výkon podala i na turné ve Španělsku s Pucciniho operou La bohème v ústřední roli Mimi. Nadšené ovace publika si vysloužila v Římě při své interpretaci Mozartových áriích a úryvků z veristických oper na galakoncertech za doprovodu souboru Orchestra Sinfonica di Roma. Stejný úspěch mělo i vystoupení s Beethovenovou symfonií č. 9 ve vídeňském koncertním sále Musikverein.


Terézia Kružliaková je od roku 2003 sólistkou Opery SND v Bratislavě. Jako mladá interpretka zaznamenala úspěchy na mezinárodních pěveckých soutěžích. Představila se jako Rosina v Rossiniho Lazebníku sevillském v Teatro Comunale v Trevisu i v portugalském Portu. Doma vytvořila postavu Orsiniho v Donizettiho Lucrezii Borgii, ale i Suzuki v Pucciniho Madama Butterfly. Kromě toho účinkovala i jako Siebel v Gounodově Faustovi, Olga v Čajkovského Evženovi Oněginovi nebo Zuzka v Suchoňově Krútňave. Terezie Kružliaková vystupuje na předních hudebních festivalech doma i v zahraničí (např. Bratislavské hudební slavnosti, Dvořákova Olomouc, Pražské jaro). Jako koncertní pěvkyně spolupracuje s předními domácími a zahraničními orchestrálními a vokálními tělesy, jako jsou Slovenská filharmonie, Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Moskevský akademický symfonický orchestr, Slovenský filharmonický sbor, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a další. V rámci festivalu Bratislavské hudební slavnosti 2011 jako i v Budapešti zapůsobila při koncertním provedení Donizettiho opery Lucrezia Borgia spolu se světoznámou sopranistkou Editou Gruberovou a dalšími předními slovenskými pěvci. Účinkovala také ve francouzské Marseille (Théâtre Toursky) s P. Bršlíkom na koncertě operních árií. V roce 2014 viděli diváci Národního divadla Brno Terézii Kružliakovou v roli Armanda di Gondiho (Donizetti, Maria di Rohan), ve stejném roce zazpívala na BHS ve Verdiho Requiem pod taktovkou Juraje Valčuhy. V roce 2015 vystoupila v rámci Kunstfestu v Drážďanech jako interpretka Dvořákových Biblických písní.


Jaroslav Březina se od dětství věnoval hře na housle a zpíval v Kühnově dětském sboru. Pražskou konzervatoř absolvoval u profesora Zdeňka Jankovského, soukromě se pak dále zdokonaloval u Václava Zítka. V průběhu studia se stal členem vokální skupiny Dobrý večer kvintet. Je laureátem mezinárodních soutěží A. Dvořáka v Karlových Varech a M. Schneidera-Trnavského v Trnavě. Bohatá je jeho koncertní činnost – pro svůj stylově čistý projev je vyhledávaným koncertním tenoristou zejména ve skladbách barokního a klasického repertoáru. Zpíval na pódiích v Japonsku, Rakousku (Salcburk), Norsku, Itálii (provedení Dvořákova oratoria Stabat Mater v Římě a Pise), Německu, Francii a Španělsku. V letech 1998-2000 se účastnil turné po Holandsku s Matoušovými pašijemi J. S. Bacha (Concertgebouw Amsterdam). Spolupracoval s dirigenty Jiřím Bělohlávkem, Sirem Charlesem Mackerrasem, Oliverem Dohnanyim, Sergem Baudem aj. Od roku 1993 je sólistou opery Národního divadla, kde vytvořil mnoho rolí domácího i světového repertoáru. Vyniká mezi nimi zejména Mozartův Don Ottavio (Don Giovanni), Tito (La clemenza di Tito) a Ferrando (Cosi fan tutte), Hrabě Almaviva (Rossini: Lazebník sevillský), Benvolio (Gounod: Romeo a Julie), Dancairo (Bizet: Carmen), Fenton (Verdi: Falstaff), Beppe (Leoncavallo: Komedianti), Tinca (Puccini: Plášt), Zinovij Borisovič (Šostakovič: Lady Macbeth Mcenského újezdu), Vašek a Jeník (Smetana: Prodaná nevěsta) nebo Janakos a Panait (Martinů: Řecké pašije). Z nahrávek, které Jaroslav Březina doposud realizoval, připomeňme CD Rybovy České mše vánoční pro Deutsche Grammophon (s M. Koženou, dir. R. Hugo, Capella Regia Musicalis), Janáčkovu Šárku pro Supraphon (dále E. Urbanová, I. Kusnjer, P. Strnad, dir. Ch. Mackerras, Česká filharmonie), Dvořákovy Tvrdé palice, Zelenkovo oratorium Sub olea pacis et palma virtutis (Musica Florea, dir. M. Štryncl; tato nahrávka Supraphonu získala Cannes Classical Award za rok 2002). Spolupracuje také s Českou televizí (např. inscenace opery Bohuslava Martinů Hlas lesa). Janáčkův Zápisník zmizelého provedl mj. v Královské opeře v Madridu, na MHF Moravský podzim, na festivalu Janáčkovy Hukvaldy, v rámci koncertní sezony České filharmonie a v letech 1998-2001 pravidelně v rámci sezon Národního divadla v Praze. 


Slovenský basista Peter Mikuláš je od roku 1978 stálým sólistou Slovenského národního divadla v Bratislavě. Hostuje v Národním divadle v Praze, v Metropolitní opeře v New Yorku a v řadě evropských operních domů. Během své kariéry si vybudoval rozsáhlý operní repertoár, v němž nechybí role Filipa (Don Carlo), Mefista (jak v opeře Mefistofeles A. Boita, tak v opeře Faust Ch. Gounoda), Leporella (Don Giovanni) nebo Falstaffa. Peter Mikuláš pravidelně koncertuje s Českou filharmonií a s tělesy Orchestre de Paris nebo Wiener Philharmoniker. Mezi řadou festivalů, na kterých vystoupil, nechybí Pražské jaro, Salzburger Festspiele ani BBC-Proms v Londýně. Koncertoval ve významných koncertních sálech jako Wiener Musikverein, Royal Albert Hall v Londýně, Gewandhaus Leipzig a Accademia di Santa Cecilia Roma.


Český filharmonický sbor Brno patří k nejužší světové špičce.  Dirigenti, orchestry a sólisté, s nimiž sbor doposud spolupracoval, se o něm vyjadřují v superlativech. Kritika pak oceňuje především kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků, jimiž disponuje. Český filharmonický sbor Brno (založen 1990) vystupuje na všech evropských významných festivalech i významných koncertech a vždy dokáže posluchače uchvátit vysokou profesionalitou a mimořádným hudebním cítěním. Za úspěchy sboru stojí jeho zakladatel, sbormistr a ředitel Petr Fiala (1943). Vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU (klavír, kompozice, dirigování), je autorem sto osmdesáti skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje padesát let. Sbor se pod jeho vedením zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Díky své kvalitě absolvuje ročně na devadesát koncertů doma i v zahraničí. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty.

 


www.cfsbrno.cz

Stanislav Vavřínek patří v současnosti k nejvýznamnějším a nejžádanějším dirigentským osobnostem v České republice. Vystudoval na brněnské konzervatoři flétnu a dirigování. Ve studiu dirigování pak pokračoval na pražské Akademii múzických umění u profesorů Elišky, Vajnara a Štycha. Jako host spolupracoval s více než třiceti symfonickými i komorními orchestry, jako např. Filharmonie Brno, Pražská komorní filharmonie, Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Slovenská filharmonie, Hamburger Symphoniker, Gdaňská filharmonie a další. Dirigoval v Německu, Rakousku, Belgii, Švýcarsku, Polsku, Španělsku či Japonsku. V letech 1999-2008 působil jako šéfdirigent Jihočeské filharmonie. Rovněž několik let působil jako pedagog oboru dirigování na pražské AMU. Jako šéfdirigent stál v čele Filharmonie Bohuslava Martinů se stal v rozmezí let 2008-2015. Během jeho vedení zlínské filharmonie zazněla díla, jako například I. Stravinskij: Svěcení jara, H. Berlioz: Fantastická symfonie, L. Janáček: Glagolská mše, J. Sibelius: Symfonie č. 2, A. Bruckner: Symfonie č. 4 – Romantická, B. Smetana: Má vlast, J. Massenet – Máří Magdaléna, C. Orff: Carmina burana, I. Stravinskij: Petruška, A. L. Webber: Requiem, L. Janáček: Sinfonietta a další.

Filharmonie vznikla v roce 1946 a postupně se stala významným českým orchestrem, jenž dostal svůj dnešní název Filharmonie Bohuslava Martinů na začátku roku 1989. Jeho repertoár tvoří téměř všechna symfonická díla různých slohových období, ale i velké množství skladeb současnosti a skladby přesahující i do oblasti jazzu, šansonu nebo populární hudby. Spolupráce s rozhlasem a televizí, stejně jako nahrávky na zvukové nosiče nebo vystoupení na festivalech u nás i v zahraničí jsou pravidelnou součástí činnosti orchestru. Umělecký profil tohoto významného českého orchestru utvářela řada vynikajících dirigentů a sólistů: Rolando Villazón, Mischa Maisky, Eugen Indjic, Sharon Kam, Magdalena Kožená, Vadim Gluzman, Fail Say a další. Ze šífdirigentů jmenujme Rostislava Hališku, Tomáše Koutníka, Jakuba Hrůšu, Stanislava Vavřínka, v současné době v čele orchestru stojí Vojtěch Spurný.


www.filharmonie-zlin.cz

Zůstaňte s námi

Sledujte aktuální dění Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově