Ester Pavlů: Opeře jsem propadla, Carmen je má vysněná role

24 / 04 / 2025

Mezzosopranistka, která nadchne hodnotami, energií, zpíváním v koupelně a živelností nejen na jevišti

Na webu Ester Pavlů se dočtete, že je jednou z nejperspektivnějších mezzosopranistek, která si získává obdiv posluchačů i kritiky doma i v zahraničí. Nepíše se tam ale nic o tom, jaký živel a neutuchající zdroj energie tato mladá žena je. Přes vášnivou lásku k opeře má Ester Pavlů na prvním místě dva syny a manžela (pořadí si určete sami 😊), jako správná máma neřeší nesmysly a umí se smát tak, že vám rozzáří den. Půvabná žena, na jejímž výjimečném hudebním talentu múzy nešetřily, si život užívá plnými doušky a váží si splněných snů. Třeba role Carmen, kterou ztvární na 34. Festivalu Krumlov. 

Jak jste se dostala k hudbě? 
Rodiče jsou muzikanti, vyrůstala jsem ale v hodně odlišném žánru, než je klasická hudba, bylo to spíš v rockovém stylu. Moje maminka sice vystudovala klasiku, ale pak se jí víc nevěnovala. Když mě ale vzala v 15 letech na operu, úplně jsem tomu propadla. Maminka mi pak pomáhala s přípravou na konzervatoř.

Máte nějaký recept, jak si udržujete hlas? 
Vlastně ani nevím, jestli je nějaký univerzální recept. O hlas se samozřejmě starám, ale třeba syrová vajíčka nepiju (smích). Ještě, než jsem měla děti, měla jsem pocit, že jsem náchylná na jakékoliv větrné počasí nebo chlad nebo teplo, nevím, na co všechno (smích). Od té doby, co mám děti, to vůbec neřeším, tedy spíš to asi nestíhám řešit. Víc mě stresuje, když jsem někde sama a nemám děti s sebou, mám čas se víc pozorovat a přemýšlet, jestli jsem se vyspala dobře nebo špatně (smích).  S rodinou jednoduše nemám na nesmysly čas. Samozřejmě piju vincentku, cucám všechny bonbóny na hlasivky, miluju jedny speciální bonbony od jedné rodinné firmy ze Švýcarska, taky inhaluju, používám brčko na rozezpívávání, ale nepřeháním to. 

Máte dva syny, vedete je k hudbě?
Ten starší chodí už 3. rokem na kytaru a 4. rokem na hudební nauku, přihlásila jsem ho totiž i na přípravný hudební kurz. Teď tam začal chodit i ten mladší, který se příští rok začne učit na klavír. Vyplynulo to úplně přirozeně, moc o to oba stáli. Kluci v hudbě vyrůstají, můj manžel, i když se hudbou neživí, hraje na kytaru a má kapelu. Jezdíme spolu po koncertech, kluci mě viděli xkrát na jevišti. Staršího syna jsem do toho musela nejdřív trochu našroubovat, protože chci, aby měl větší rozhled (starší syn, který si během rozhovoru hraje vedle maminky, se spiklenecky culí). Hodně záleží i na tom, jakého profesora potkáte. Když je fajn, tak to děti baví a na hodiny se těší. Což si myslím, že se u nás povedlo.

Kdybyste nebyla operní pěvkyní, co byste dělala? 
Vůbec jsem nad tím nepřemýšlela, od dětství to směřovalo k tomu, že buď budu mít kapelu, nebo budu dělat muzikál a pak to všechno převálcovala opera. Zpívala jsem vlastně pořád, skoro jsem nemluvila, pořád jsem zpívala, asi to bylo trochu nesnesitelné. Každopádně mým rodičům bylo úplně jasné, čím budu (smích).

Zpíváte si doma v koupelně nebo třeba s rodinou v autě? 
Jojo, v koupelně si zpívám. Co mě zrovna napadne, nebo co se zrovna nového učím. Ale také role, které vůbec zpívat nemám, co nejsou pro můj hlas. Prostě mi v hlavě utkví melodie, tak si ji začnu zpívat. V autě moc nezpíváme, tam mi to neprojde (smích). Kluci si chtějí pouštět teenagerovský písničky, které moc neznám a moc jim nerozumím. Ale zní docela dobře, mají dobrý vkus. 

Je nějaký hudební žánr mimo operu, který byste si chtěla zazpívat? A kde nejraději zpíváte?
Už mě třeba vůbec neláká muzikál. Ale pořád mě baví kapely, takže zazpívat si zase s nějakou by mi asi nevadilo (smích). A co se týče místa. Víte, já miluju být v roli, miluju, když jsem na jevišti za někoho jiného než za Ester, kde mohu vygradovat, obsáhnout charakter postavy. Ráda si ho vybudovávám, ráda si s ním hraju, miluju celé divadelní zákulisí, nejde jen o zpěváky, ale o ty, co se starají, aby ten večer fungoval tak, jak má.

Máte nějakou vysněnou roli?
Vždycky to byla Carmen. Už když jsem nastoupila na konzervatoř. Pořád jsem ji zpívala, i o přestávkách. Spolužáci to mohou potvrdit, někteří to už vůbec nemohli poslouchat. Carmen znám popředu i pozpátku, všechny role i sborové party, byl to můj sen, který se mi splnil, a navíc ještě tady v Praze. Poprvé jsem Carmen zpívala v Národním divadle, což je úplně úžasné. Před konzervatoří jsem byla operou a dějinami klasické hudby fakticky nepolíbená, přicházela jsem jim postupně na chuť, objevovala jsem další díla a vlastně se mi moje sny pomaličku plní. Eboli, Amneris, Santuzza, Cizí Kněžna, Ježibaba aj. A příští sezónu můj první Wagner, Kundry z opery Parsifal. Musím říct, že nabídky přichází ve správný čas.  Splnil se mi ale hlavně ten nejdůležitější sen – mít rodinu. A mohu dělat tuto práci, která je pro mě zároveň úžasným koníčkem. Jsem za to moc vděčná. 

S Plácidem Domingem jste loni zpívala na Festivalu Krumlov. Bylo něco, čím vás překvapil?
Byla škoda, že na začátku koncertu pršelo, i když déšť v parku tomu dodal moc zvláštní atmosféru. A Plácido Domingo byl moc milý, bylo úžasné ho pozorovat i na zkouškách stále byl při věci, poslouchal, dirigoval si pro sebe, je až neuvěřitelné, kolik energie ve svém věku má. Na koncertě poslouchal i nás ostatní, byl to opravdu neskutečný zážitek, ještě když ho znáte z nahrávek a říkáte si: „Ach, kdybych se tak narodila dřív (smích).“ No, a tenhle sen se mi i tak splnil, je to neuvěřitelné. Po koncertě s námi seděl asi až do 3. hodin do rána u večeře, koncert skončil hodně pozdě (smích). A bylo vidět, že se mu vůbec nechtělo odcházet. Opravdu fascinující, protože hned druhý den letěl na fotbalový zápas Španělska do Berlína, myslím.

Vy jste taky plná energie, kam na ni chodíte? 
Nevím, stromy jsem objímala jako malá s rodiči v lese, teď to moc nestíhám (smích). Ale hodně mě nabíjí moje děti, když jsem někde sama, je mi hrozně smutno a moc mi chybí. Když se pak vrátím a vidím je, úplně mě to nabije. Podstata života není operní zpěv, je to moje rodina. Nemám ráda takové ty plonkové dny, pořád potřebuji něco dělat, takže mě taky nabíjí, když jsem na jevišti. Mohla bych zkoušet každý den! Když je konečně představení, obleču se do kostýmu, jdu si to na jevišti užít. Všechny emoce, které ve mně jsou jako zpěvačky, matky a manželky tam vypustím.

Nedávno jste pokřtila nové CD, jak vás napadlo vydat písně Antonína Dvořáka?
Už dlouho jsem přemýšlela nad tím, že bych ráda natočila svoje CD. Bylo několik variant a nakonec, když jsem se seznámila s klavíristou Charlesem Spencerem, jsem se rozhodla, že natočím písně, které mě provází od mých operních začátku. Ne všechny, ale některé z nich jsem zpívala už na konzervatoři. Charles se mému nápadu vůbec nebránil, byla to pro něj úplně nová zkušenost, protože Dvořáka nikdy nenahrával a není to jeho běžný repertoár. Nahrávalo se v Rakousku a bylo to tak krásné, hodně jsem se toho během natáčení naučila a spoustu věcí jsem si uvědomila. Opravdu velká zkušenost. 

Působíte jako neuvěřitelně optimistický člověk. Umí se Ester Pavlů vůbec naštvat?
Jsem ve znamení býka a můj manžel je beran. Letos v listopadu budeme slavit 20 let od prvního rande. Před tím jsem byla dost temperamentní, což jsem pořád, ale doma jsem se musela naučit ustoupit, jinak by to dopadlo dost šíleně (smích). Navíc mi naštvání nikdy moc dlouho nevydrží a nedokážu dělat, že jsem naštvaná (smích). Hlavně většinou nejde o nic tak zásadního. Něco jiného je zklamaní, to mi vydrží dlouho a jsou i případy, kdy neodpouštím. 

Co vás letos pracovně čeká?
Čekají mě představení Carmen v Rize a v Praze, Cizí Kněžna z Rusalky v Praze a ve švýcarském Fribourgu. Taky natáčení nové opery Oracle v Londýně, krásný koncert La valse & La mer s orchestrem FOK, Beethovenova 9. symfonie s Tomášem Hanusem, Smetanova Litomyšl, kde zazní opera Šárka a já v roli Vlasty pod taktovkou Roberta Jindry, Kundry z Parsifala v Rize v režii Kathariny Wagner a dirigenta Marka Janowskieho.  Ale moc se těším také na Carmen u vás na Festivalu Krumlov, na maltského kolegu Josepha Calleju. Je to hvězda, po právu ho označují za velvyslance Malty, i tamní taxikáři vědí, o koho jde a jsou na něj velmi hrdí. Jako Don José bude bezpochyby skvělý. Působí, že je to živel a mně vyhovuje, když mou živelnost na jevišti někdo opětuje. Hrát vášně sama je těžké, když máte reakci zpátky, užíváte si to. Joseph je úžasný zpěvák a jako jižan má v sobě určitě spoustu temperamentu, tak by nám to spolu mohlo na pódiu klapat. Několikrát jsem na Maltě zpívala s Malta Philharmonic Orchestra, máme určitě společné známé. 

Koncert Vášnivá Carmen: opera, balet se uskuteční v sobotu 2. srpna od 20:30 v Pivovarské zahradě.

– Fotografie k vizuálu Vášnivá Carmen: opera, balet

– Kontakt: Štěpánka Filipová, filipova@festivalkrumlov.cz, 724 302 802, www.festivalkrumlov.cz