Mistr kytary Pablo Sáinz-Villegas symbolizuje podstatu španělské kultury

24 / 02 / 2025

Říká: „Hudba je o lidech, radosti a lásce.“

Niterné spojení se španělskou hudbou. To je Pablo Sáinz-Villegas (*1977), rodák z La Rioja v severním Španělsku, který na klasickou kytaru začal hrát v šesti letech a už v sedmi poprvé veřejně vystoupil. Studoval místní konzervatoř, později Royal Superior Conservatory of Music v Madridu, německou Hochschule für Musik a postgraduálně Manhattan School of Music v New Yorku.

„Než začnete ovládat nástroj, je to dlouhá cesta. Během ní je velmi snadné zapomenout na to, že hudba je o lidech, radosti a lásce. Vrátit se k tomuto základnímu smyslu je důležité, je důležité užít si každý tón.“

Dnešní klasická kytara, počítáme-li i předchůdce barokní kytaru, existuje od 17. století. Vyvinula se v 16. století z italské violy da mano a španělské vihuely, z nichž vznikla renesanční kytara používaná především ve Španělsku. První písemný záznam týkající se kytary je z roku 1546 v díle španělského skladatele Alonse Mudarry. Pro vihuelu zde poprvé používá označení „guitarra“.

„Kytara je jedním z mála nástrojů plně spojených se Španělskem a jeho kulturou. Jako Španěl při hraní přebírám krásnou odpovědnost, která je hluboce zakořeněná v tradicích a v samotné podstatě Španělska.“

Kariéru Pabla Sáinz-Villegase v 15 letech odstartovalo vítězství v soutěži Segovia Award. Hudební svět ho pak začal považovat za nástupce Andrése Segovii. Virtuózní kytarista a velvyslanec španělské kultury později získal ocenění na mnoha dalších mezinárodních soutěžích, včetně té, která nese jméno Francisca Tárregy, tedy klíčové osobnosti moderní kytarové historie vůbec. Pablo hrál ve více než 40 zemích světa, několikrát spolupracoval i s legendárním operním pěvcem Plácidem Domingem. Na stadionu Santiaga Bernabéu v Madridu vystoupili před více než 85 000 diváky.

„Plácido Domingo mi zavolal měsíc před koncertem a řekl: ´Pablo, myslím, že by to byla krásná příležitost ke spolupráci. Přemýšlel jsem, že bychom spolu něco udělali.´ A tak jsem poprvé hrál s Plácidem a samozřejmě poprvé na stadionu před 85 000 lidmi! Nemohl jsem tomu uvěřit. Je to skutečné?“

Hudebník mimo jiné hraje na ikonickou klasickou kytarou z cedrového dřeva. Vyrobili ji speciálně pro něj v Německu v roce 2007. Vytváří jemnější a kulatější zvuk a s Pablem všude cestuje. Tento nástroj kytarista považuje za rozšíření těla, paží a emocí.

„Kytara je nástroj lidu, a dnes, i když má image stále spjatou se Španělskem, jde o nástroj, který patří světu. Nakonec jsme všichni sjednoceni duší šesti strun.“

V tomto duchu funguje také Sáinz-Villegasův neziskový projekt „The legacy of music without borders“. Prostřednictvím různých iniciativ sdílí hudbu, svou i začínajících hudebníků, s více než 45 000 dětmi ve Španělsku, Mexiku a Spojených státech. Pablo si také velmi užívá hraní s orchestrem, baví ho komunikace s dirigentem a filharmoniky. A pokud se vše odehrává venku, je španělský kytarista o to šťastnější.

„Kytara je velmi silný, ale jemný hlas a orchestr představuje plné zvuky a barvy. Nejen s nimi miluji venkovní koncerty. Je to něco, co přesahuje samotnou hudbu.“

K vrcholům mezinárodních turné Pabla Sáinz-Villegase s orchestry patří například vystoupení s Berlínskou filharmonií, Filharmonií Los Angeles, Španělským národním orchestrem, Královským orchestrem Concertgebouw z Nizemska či s Novozélandskými symfoniky.

„Dělám to, co dělám, protože věřím a zažívám lepší svět prostřednictvím hudby. Hudba je perfektní prostředek k vyprávění příběhů, přenášení hodnot, mazání hranic, oslavě rozmanitosti a sbližování lidí sdílením našich emocí.“

Zajímavosti o Pablu Sáinz-Villegasovi

• Jednu ruku má výrazně větší než druhou.
• Přestal chodit na hodiny anglického přízvuku, když mu manažer řekl, že španělský přízvuk je součástí Pablovy jedinečnosti.
• Hluboce miluje hořkou čokoládu a mezcal z Oaxaca v Mexiku.

Koncert Temperament jihu: Pablo Sáinz-Villegas
se uskuteční v sobotu 19. 7. 2025 od 19:30 h
v Pivovarské zahradě.

Virtuózní mistr kytary a dirigent Pablo Sáinz-Villegas představí španělský kytarový repertoár se špetkou jižanského temperamentu a vystoupením flamenco tanečnice Virginie Delgado. Doprovodí ho Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Zazní Asturias od Isaaca Albénize, Recuerdos de la Alhambra od Francisca Tarregy, La vida breve – Danza n. 1 „Espaňola“ od Manuela de Fally, Suspiros de España od Antonia Álvareze, Tango en Skäi od Rolanda Dyense, Romanza od Salvadora Bacarisse, Libertango Anonimo: Spanish Romance od Ástora Piazzoly, Gran Jota de concierto od Francisca Tárregy, Las bodas de Luis Alonso od Gerónima Gimeneze a samozřejmě Concierto de Aranjuez od Joaquína Rodriga.

„Miluji hrát Aranjuez, tuto skladbu hraji úplně nejvíc. Nikdy mě neomrzí, je tak dobře napsaná, s tolika vrstvami, které prozkoumávám pokaždé, když ji hraji. Je to pro mě neustálý proces objevování.“