Program 34. Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov odtajněn. Jižní Čechy rozezní španělský kytarista, houslový virtuos, vokální géniové či baroko mnoha tváří
02 / 12 / 2024
04 / 08 / 2024
Víte, že české slovo světlo se rýmuje se slovem peklo? A anglické well se slovem hell? Malebnosti jazyka a souvislosti, které někdy zůstávají skryté, připomněl před závěrečným koncertem 33. Festivalu Krumlov profesor Martin Hilský. Ve Studijním centru krumlovského zámku měl přednášku Shakespearova „sonetová tragédie“ Romeo a Julie. Netradičně tak uvedl představení s baletem Shakespeare 460: Romeo a Julie. Dvěma spojenými srdci letošní hudební svátek začal a také končí.
Vyprávět příběh dvou znepřátelených rodů od Williama Shakespeara netřeba, všichni ho znají. Poukazovat na fakt, že rodiče by někdy měli víc naslouchat svým dětem, se také nemusí, většina to zažila. Připomínat, že boj málokdy něco vyřeší, bývá liché, historii píší vítězové.
Tak co říct závěrem? Snad jen, že Pivovarská zahrada v Českém Krumlově, byť o dvacet minut později kvůli dešti, poskytla tolik potřebnou náruč a pochopení pro v dané době a situaci společensky nevhodný příběh dvou zamilovaných mladých lidí. Hrála ho Prague Philharmonia za dlouhodobé podpory Ministerstva kultury ČR pod taktovkou Tomáše Braunera. Tančili Les Ballets Bubeníček spolu s absolventy 2. ročníku mistrovských baletních kurzů Bubeníček Ballet Master Classes. Zazněla Sinfonia Kapuleti a Montekové od Vincenza Belliniho a předehry k Romeovi a Julii od Gounoda a Čajkovského. V druhé polovině pak fenomenální Orchestrální suita č. 1 a 2 z baletu Romeo a Julie, op. 64 z dílny Sergeje Prokofjeva, Adriana Piotrovského, Leonida Lavrovského a Sergeje Radlova.
Dle diváckých ohlasů, to bylo vášnivé, plné opravdových citů a jiné než podání Shakespeara bývají. Tak zase za rok. Bude ve znamení nečekaných spojení.